Lov na respondenty

Podrobnosti

Zveřejněno 29. 6. 2011 8:09

Napsal Petr Pakosta

Výsledek jakéhokoli dobrého výzkumu, i toho vedeného online, závisí na míře návratnosti. Tedy podílu úspěšně oslovených respondentů z původně zamýšleného náhodného výběru (proč používat náhodný výběr respondentů a proč se v ČR takový výběr moc často neprovádí je na samostatnou kapitolu).

Čím je návratnost nižší, tím je riziko, že v analýze budeme vycházet ze špatných dat, vyšší. Ze vzorku se nám vytrácí lidé dojíždějící do práce, nedůvěřiví staří lidé, bohatí lidé v satelitech, apod. (nonresponse má dva zdroje: lidé výzkum odmítají nebo jsou těžko fyzicky dosažitelní).

Návratnost v posledních letech klesá. Tytam jsou časy, kdy míra návratnosti činila i 90 % - dnes klesá i hluboko pod 50 %. Lidé jsou obtížně dohledatelní. Terén je přecpaný mnoha agenturami, často neseriozními. Respondenti již dopředu naštvaní a stále častěji odmítající odpověď. Dosáhnout dobré návratnosti je obtížné, nákladné, ale přece možné.

Předešlé odstavce zastupují běžný učebnicový pohled. Realita je trochu složitější. Některé výzkumy nasvědčují tomu, že lidé, kteří se ve vzorku nakonec neocitli, se nemusí lišit od těch, kteří se výzkumu zúčastnili. Zejména proto, že tazatel dotyčného zkrátka nezastihne a tento fakt nemusí mít tak systematickou povahu, jak se zdá. Ke zvýšení míry návratnosti stačí, když agentura věnuje tomuto faktu pozornost a pokusí se respondenta kontaktovat znovu a to nejlépe jiným tazatelem, jinou metodou a hlavně v jinou denní dobu než byl učiněn první pokus. Tím je možné míru návratnosti zvednout. Je to nákladný postup, který ovšem přináší výsledky. Pro svojí nákladnost, ale není samozřejmě používán důsledně.

Je otázkou, zda má smysl těmito různými nástroji zvedat míru návratnosti například z 50 % na 60 %. Tedy zda se v podobné míře podaří zmenšit zkreslení způsobené nižší návratností. Každá rada drahá, ale některé výzkumy nasvědčují, že tato činnost nemá tak velký význam. Záleží zejména na tématu výzkumu - o některých geo, socio demografických skupinách víme, že je u nich nízká návratnost pravděpodobnější hrozí. Věnuje-li se náš výzkum tématům, které se dotýkají těchto skupin, tak bychom měli zbystřit a míru návratnosti kontrolovat. Jde zejména o tyto skupiny: etnické menšiny, osamělí lidé, chudí, lidé s nízkým vzděláním, vysokého věku...

Tento článek vychází z vlastních zkušenosti a také z knihy / disertace s názvem The Hunt for the Last Respondent (Hon i na posledního respondenta) od nizozemské badatelky Ineke A. L. Stoop. Práci najdete zde.